Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Metody interkulturního tréninku
Matysová, Kamila ; Zadražilová, Dana (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent) ; Bedrnová, Eva (oponent)
Cíl. Cílem předkládané práce je navrhnout opatření pro výukové potřeby Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze v rámci metod interkulturního tréninku vycházející ze zjištěných kulturních postojů zkoumané populace studentů Mezinárodního obchodu vůči vybraným etnickým, národnostním, rasovým a náboženským skupinám (označovaným též jako kategorie). Konkrétně je cílem odhalení explicitních a implicitních postojů a souvisejících předsudků, stereotypů a emocí studentů Mezinárodního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Praze vůči 17 (respektive 20) vybraným kategoriím, zhodnocení jejich významu pro podnikovou a hospodářskou praxi a v souvislosti s tím navrhnutí opatření pro oblast interkulturního tréninku. Vzorek a podmínky. Výzkumu se účastnilo v první etapě 167 studentů Mezinárodního obchodu z Vysoké školy ekonomické v Praze. K poměření vlivu determinant explicitních předsudků bylo dotazováno 166 příslušníků běžné populace. V druhé etapě výzkumu se šetření účastnilo dalších 293 studentů, tedy celkem 460 studentů. Jako psychologická technika poměřující explicitní postoje a předsudky byla použita Bogardova škála sociální distance, dále testy sylogismů pro implicitní postoje a předsudky a otevřený dotazník pro odhalení stereotypů. Hypotézy. V první studii byla stanovena výzkumná hypotéza: Postoje studentů MO vykazují specifické rysy, jednak vykazují odlišnosti od postojů běžné populace, jednak předpokládáme souvztažnost mezi postojem a statusem národnostní, etnické, rasové či náboženské skupiny, vůči níž jsou zaujímány. K verifikaci této hypotézy bylo testováno 24 pracovních hypotéz v nulovém tvaru. Prvních 17 souvisí se vztahem mezi příslušností do jedné ze dvou sledovaných populací a vyjádřenými explicitními postoji a předsudky. Následujících 6 pracovních hypotéz se vztahuje k postojům studentů k okcidentálním národnostem, Ukrajincům a Rusům, Mongolům, Moldavanům, Čechům, Slovákům, Arabům a muslimům. Poslední pracovní hypotéza se vztahuje k závislosti mezi implicitními a explicitními postoji a předsudky vůči Romům a Muslimům. Ve druhé studii byla stanovena hypotéza: Stereotypy studentů souvisí s fakticky existujícími interkulturními rozdíly, s prožívanými emocemi a odkazují na projikované kulturní komplexy. Byla testována jedna pracovní hypotéza vztahující se k závislosti mezi předsudky a stereotypy. Statistická analýza. Data byla analyzována chí-kvadrát testem a síla závislosti byla vyhodnocena pomocí Cramérova koeficientu kontingence. Dále bylo použito aglomerativní shlukování kategorií metodou nejbližšího souseda a výsledky znázorněny pomocí horizontálního dendrogramu. Výsledky. Výsledky první výzkumné studie jsou ve shodě se stanovenou hypotézou. Studenti Mezinárodního obchodu mají v porovnání s běžnou populací relativně méně předsudků, což je ovlivněno jak jejich věkem, tak jejich akademickým vzděláním. Bylo identifikováno několik shluků kategorií, vůči nimž zaujímají studenti podobné postoje. Studenti mají pozitivní, ne však identické postoje ke všem okcidentálním kategoriím, stejné postoje k Ukrajincům a Rusům, Arabům a muslimům. Nejpříznivější postoje mají studenti ke Slovákům a nejsilnější předsudky zaujímají vůči Romům. U sledovaného populace existuje závislost mezi explicitními a implicitními postoji. Jedná se ovšem o velmi slabou závislost. Hypotéza druhé výzkumné studie je rovněž ve shodě s výsledky. Stereotypy sledované populace souvisí s interkulturními rozdíly, prožívanými emocemi a odkazují na projikované kulturní komplexy. Závislost mezi explicitními stereotypy a explicitními předsudky pro kategorii Romové je způsobena pozitivně konotovanými atributy. Navržená opatření pro interkulturní trénink jsou diskutována v práci na příkladu volitelného kurzu 2OP321 Efektivní komunikace (anglicky). Omezení. Bogardova škála sociální distance je převážně zaměřena na behaviorální dimenzi explicitních postojů, což nemusí být nutně ve shodě se skutečným chováním.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.